Příspěvky

Za Dagmar Hochovou (*1926, +16. 4. 2012)

Obdivuju ženy, které dokáží mít smysl pro (sebe)humor. Paní Hochovou jsem sice osobně samozřejmě neznala, ale z několika rozhovorů a především jejích fotek ji takovou vidím. Odpočívejte v pokoji. A foťte, prosím, dál, když teď tam už nepotřebujete žádné pozemsky nutné zprostředkovače. Jednou si i já příjdu Vaše alba prohlédnout. Jen asi ne s lahví francouzského vína...

(Vy)poslechnuto: So long, Marianne!

Že jsem radioposedlice, jsem tu na sebe už prozradila . Že mě berou písničky Leonarda Cohena, je nepřekvapivé. Že se pořád babrám v citech a emocích, svých i cizích, je mé defaultní nastavení. A tohle je průsečík: Radiodokument: Kari Hesthamar: So long, Marianne . Odkaz by měl být platný do 16. května 2012 ********************************************************************************** A stane se, co jsem skutečně nečekala!!! Uslyšíme pohled i z druhé strany ! Za včasné upozornění MOC DĚKUJI Milanovi z českého fanouškovského fóra mé milované kapely The Frames, Glena Hansarda a ... vůbec. Pořad je k následnému nebo OPAKOVANÉMU poslechu do 13. června nabídnut v archivu ČRO .

Hra na náhody

Oproti původnímu předpokladu jsme v bytě, kde už pátý den pracujeme, odříznuty od netu. A protože jsem už obě prokázané závislačky, obden sbalíme stařičký zděděný notebook (velké díky, Markéto!) a využíváme dění wifi-free dobra v pražských veřejných prostorách. Nejprve v čajovně Šamanka , která se zapíše do paměti nejen nástěnnou malbou Pána stromu, odstínem modři dveří dámského soukromna nejsoukromějšího, vynikající domácí mrkvovou bábovkou, ale i pro mě zatím tedy jinde neprožitou kombinací čajovny&knihovny (až budu jednou velká anebo progresivně zbohatnu, mohla bych se nechat inspirovat!). A teď přímo v pražském knihovnickém Greenewichi . Než si I. vyřídí svou korespondenci, jdu omrknout, jak to dělají zde. Z regálu Dnes vráceno, poličky POEZIE beru první, která si na mě ukáže - Tomáš Třeštík, Hledač vltavínů . A opět, žádná hlava, žádný rozum, jen stavidla povolená intuici: A slovo neřekl Vešel, neboť mělas otevřeno a nebylo zbytí a nebylo té masti pouze malomocným. Nechce s...

P R O S B A!

Poměrně pozdě, ale přece jsem objevila prosbu Sheily, manželky houslisty Colma Mac ConIomaire z mých milovaných the Frames , že sbírají staré mobily v nějaké charitativní akci, jejímž smyslem je vyměnit tenhle nefunkční elektronický šrot za iPady pro děti, které to bohužel mají od malička tady mezi námi velmi ztížené: http://www.theframes.ie/v4/comm/msgboard/view/62761/0/ Aspoň já to tak svou školní angličtinou chápu. Chci se přidat a protože předpokládám, že bude levnější shromáždit případně přístroje z více míst tady a NAJEDNOU to poslat do Dublinu, nabízím se jako sběrné místo. Kdyby se chtěl přidat i někdo, kdo ještě moji "papírovou" adresu nezná, pošlete mi mail na elektronickou adresu svr@volny.cz Děkuju. Simona

Z cest(y): Ve světle (a stínech) Bílé soboty

Obrázek
Dnešní den nabádá k mlčení, tak se omezím na obrázky a titulky. V tomto stromě rozkvétá marnost mé touhy Zn: Zelená není podmínkou! Jarní vody dřevnické I. Vzduch, ne saponáty Jarní meandr - poprvé Psí..nevoňavý půvab První chlumecký rybník, jak už ho dlouho zase nespatříme dtto Jarní meandr - podruhé Nečekaně brzký Petrův svazek Toulavým pro...že by štěstí? Akumulátor II. On vyhrál! ( pro mě běžný výsledek) Dalších takových X let a zkamení. Hřeben zrzavé krásky Jednorožec (*) Tukan (*) Zelený ostrov, na který smím Není to ten Jákobův, nebojte! Místo (pro) něho Dřevěné slunce Kasuár přílbovitý (*) Chrám v Angkor Vat Sumec (*) Josefu Váchalovi Jarní vody Dřevnice II. Chtíc vyfotit nutrii... Jazýček mé rovnováhy Purpurová klec pro koně Čí květy? P.S.: Obrázky s hvězdičkou(*) jsou věnovány krokodýlovi z bystrckého pole. O.P.S.: Celý můj včerejší ještějarní výlet mi zněla v uších Philander mého hudebního prince nejjasnějšího.

Anketa: Znáte mě?

Z bohaté škály smíchů je tím nejhořčejším ten NAD SEBOU. Protože jsem se nedávno dozvěděla, že pokud si chci udržet pozornost a přízeň svých milých čtenářů, nezbývá mi než se prý vydat cestou tzv. GAMIFIKACE , ukládám sem na P-S-T svou historicky první (a možná i definitivně poslední :-)) anketu. Neznám nebo neumím použít nějaký předem připravený nástroj, který by ji sem integroval, takže to udělám „rúčo“: vypíšu jednotlivé varianty odpovědí a ti, kteří přijmou mé pozvání k malé nezávazné a nevinné hře, prosím, aby své odpovědi uložili do komentářů. Těm, kteří najdou a zvednou tu odvahu uvést i nějaký kontakt na sebe, pošlu personalizované (tedy ad hoc, tj. naprosto neobjektivní :-)) vyhodnocení. A co odměna? ptáte se oprávněně! Jsem starý sobec, odměnu si tímto dávám jenom já sama pro sebe! Ale abyste neřekli, tak pro Vás aspoň cena útěchy: Vyplněním ankety si můžete do mě s mým masochistickým svolením rýpnout! Takže otázka: Jak dobře mě znáte? (obzvláště pikantní pro těch pár náhodn...

Přečteno: Cees Nooteboom: Rituály (Prostor, 2009)

Preface: Tento zápisek CHCE být křížovým odkazem k pátečnímu článku Mirka Fišmeistera na jeho blogu Henry Psanec. Jestli MF zmiňuje jakousi mně ÚDAJNĚ vlastní laskavost, pak já píšu do Paříže do Mezinárodního úřadu pro míry a váhy ( BIPM ) doporučený dopis s návrhem na zavedení nové jednotky pro měření sečtělosti: název jednotky: fišmeister zkratka: fiš definice: Jeden fišmeister je množství tištěných stránek normalizovaného formátu, nejroztodivnějších žánrů, které je MF schopen přečíst a zapamatovat si za 1 kalendářní rok. Vysvětlení: Kdybychom zavedli intuitivní stupnici MF = 1 fiš, pak by většina světové populace po zaokrouhlení vykazovala hodnotu sečtělosti NULA, čímž by byla neodlišitelná od analfabetů a jiných trpících, kteří se nemohou oddávat slasti čtení SI. Proto je výchozí rovnice stanovena k 18. únoru 2012 takto: sečtělost MF dosahuje hodnoty přibližně 30 fišů (vycházíme z předpokladu, že MF se číst naučil zhruba v šesti letech. Tuto skutečnost je třeba...