Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2012

Přečteno: Cees Nooteboom: Rituály (Prostor, 2009)

Preface:
Tento zápisek CHCE být křížovým odkazem k pátečnímu článku Mirka Fišmeistera na jeho blogu Henry Psanec. Jestli MF zmiňuje jakousi mně ÚDAJNĚ vlastní laskavost, pak já píšu do Paříže do Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM) doporučený dopis s návrhem na zavedení nové jednotky pro měření sečtělosti:

název jednotky: fišmeister
zkratka: fiš
definice: Jeden fišmeister je množství tištěných stránek normalizovaného formátu, nejroztodivnějších žánrů, které je MF schopen přečíst a zapamatovat si za 1 kalendářní rok.

Vysvětlení: Kdybychom zavedli intuitivní stupnici MF = 1 fiš, pak by většina světové populace po zaokrouhlení vykazovala hodnotu sečtělosti NULA, čímž by byla neodlišitelná od analfabetů a jiných trpících, kteří se nemohou oddávat slasti čtení SI. Proto je výchozí rovnice stanovena k 18. únoru 2012 takto: sečtělost MF dosahuje hodnoty přibližně 30 fišů (vycházíme z předpokladu, že MF se číst naučil zhruba v šesti letech. Tuto skutečnost je třeba ještě …

(Vy)poslechnuto: Dlouhé a krásné hodiny rozhlasových pořadů

Dnes poránu jsem si k chystání dobaťůžkových balíčků pustila ... jako obvykle... rádio a seznala, že 13. února má toto mé preferované médium svátek. A svátky je třeba světit. Jak? Dát si něco do ... uší. Ale ještě předtím je třeba jubilantovi pogratulovat. Jenže jak to udělat, když ten je rozprostřen v celém šírém světě a HLAVNĚ: chce být už z podstaty neviditelným? Nenapadlo mě tedy nic chytřejšího (jak by taky, že), než dát RÁDIU dárek, jaký bych si sama přála dostávat. Napíšu tedy sem své VYZNÁNÍ:

Milé rádio (a teď nemyslím konkrétní stanici, ale způsob šíření informace jako takový)!
Moje náklonnost (místy až láska) k Tobě je silná, dlouhodobá a trvalá. Začala už v raném dětství, jak už to obvykle bývá. Byla šedivá normalizační sedmdesátá léta a já byla uchvácena pořadem Variácie, který si rodiče pouštěli v kuchyni při přípravě nedělního oběda. Protože to jistě žádný z hrstky mých čtenářů nemůže pamatovat, vysvětlím, že se jednalo o zábavný pořad bratislavského veřejnoprávního rozhla…

Z cest(y): Černá slunce v Rybách aneb Dobře ztracený deštník

Obrázek
(věnováno jedné z mých největších žívotních inspirací, Jáje H., k dnešnímu svátku)

O výstavě Černá slunce bych se asi nedozvěděla, nebýt mého dobrého a věrného kamaráda Slávka. Přes všechny mé chyby a omezení mi Slávek opakovaně a dlouhodobě dosvědčuje svou blízkost, takže když se naposledy vydal přes půl republiky, stačil kromě kratičkého čajového setkání se mnou stihnout i koncert v olomouckém
Jazz Tibet Clubu a návštěvu ostravské výstavy. A pak mi ještě poslal katalog. Po jeho prolistování mi bylo okamžitě jasné, že tam CHCI TAKY.
Vypsala jsem "velký vlakový výlet" za tou výstavou jako cílovou prémii pro svou prostřední dceru L. a její lednové přijímačky na vysněnou školu. Snad všichni mi předpokládaní čtenáři už dávno vědí, že místní páni profesoři seznali, že tam mou L. chtějí, ale moje radost je tak veliká, že to tadytudy vytrubuji do celého světa: od září 2012 bude L. studovat obor Užitá malba.
Doufám, že mi odpustí nejen ti, kteří mají to neopakovatelné (a v mém př…