Slova po tichu, ticho po slovech

Že jsem radioposedlice, jsem tu na sebe už prozradila . Že mě berou písničky Leonarda Cohena, je nepřekvapivé. Že se pořád babrám v citech a emocích, svých i cizích, je mé defaultní nastavení. A tohle je průsečík: Radiodokument: Kari Hesthamar: So long, Marianne . Odkaz by měl být platný do 16. května 2012 ********************************************************************************** A stane se, co jsem skutečně nečekala!!! Uslyšíme pohled i z druhé strany ! Za včasné upozornění MOC DĚKUJI Milanovi z českého fanouškovského fóra mé milované kapely The Frames, Glena Hansarda a ... vůbec. Pořad je k následnému nebo OPAKOVANÉMU poslechu do 13. června nabídnut v archivu ČRO .

Neznám nezdolnější setrvačník, než je polechtaná ješitnost. A je fakt jedno, jestli mužská nebo ta druhá... Před pár lety se mi zmínila teta, že v nočním rádiu slyšela jednu z krátkých povídek Daniely Fischerové a že by ráda knížku " Jiskra ve sněhu " měla doma. V jí dostupných knihkupectvích byla už dávno vyprodaná, tak jsem coby rodinný rekordman v písmenkožroutsví byla požádána já. Nakonec mi nezbylo než napsat přímo do nakladatelství Vyšehrad, protože ani "má" kamenná, ani internetová knihkupectví tehdy žádný výtisk nenabízela. No a protože poštovné se pro jednu knížku skutečně nevyplatí i já si tu knížku pořídila, přestože jsem před tím od Daniely Fischerové nečetla nic, slovy NIC. Už po prvních pár stránkách jsem zjistila, že jsem našla, co jsem ani nehledala. Od té doby se snažím neminout žádnou příležitost cokoliv si této od autorky přečíst nebo poslechnout. Skutečně neznám moudřejší dámu, které bych dokázala porozumět. Minulý týden vysílala Vltava premiéru...