Velikonoční pondělí

Ze všech možných způsobů slavení velikonoc jsem si už před lety vybrala osamělé vítání jara jako  takového. Chtěli mi dnes Matka Země&Otec Slunce něco taktně naznačit?



U oběda s potěšením komentuju: "Tak asi má ta trpělivost přeci jenom své růže. Po více než dvaceti letech, koledníci, věda, že se u nás nenalévá, nevykoledují si peníze ani čokoládová vajíčka, pochopili, že pro ty mašle, kraslice a perníčky FAKT nemá smysl zvonit!
J. pochybuje: "A není to spíš tím, že nám nefunguje zvonek?" :-)

Ale po poledni, propuštěna do "nebezpečného" světa  svou milou Vti, jsem vyrazila dokumentovat 50 odstínů voňavé fialové, bílé a růžové:


Tento klasický pohled na dvojstrom na Svárovci fotím opakovaně. Vždycky špatně:


Namaluj mi beránka, prosím....

Rozvíjí se mé milované jírovce:

O magnóliích (raději) ani nemluvě:


Hnízdo jako symbol ztraceného:

Zahrádka trpělivě čeká na lepčí povětří:

Naše fialky. Po první bouřce prý už nevoní:


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S.Zhlédnuto: Zachraňte Edwardse (Dagmar Smržová, Febio, HBO, 2010)

Z cest(y): Rešovské vodopády (věnováno nejneočekávanější telefon-zvednuvší ježbabce posledních dní - Vti)

Milý deníčku...(3)