Oproti původnímu předpokladu jsme v bytě, kde už pátý den pracujeme, odříznuty od netu. A protože jsem už obě prokázané závislačky, obden sbalíme stařičký zděděný notebook (velké díky, Markéto!) a využíváme dění wifi-free dobra v pražských veřejných prostorách. Nejprve v čajovně Šamanka , která se zapíše do paměti nejen nástěnnou malbou Pána stromu, odstínem modři dveří dámského soukromna nejsoukromějšího, vynikající domácí mrkvovou bábovkou, ale i pro mě zatím tedy jinde neprožitou kombinací čajovny&knihovny (až budu jednou velká anebo progresivně zbohatnu, mohla bych se nechat inspirovat!). A teď přímo v pražském knihovnickém Greenewichi . Než si I. vyřídí svou korespondenci, jdu omrknout, jak to dělají zde. Z regálu Dnes vráceno, poličky POEZIE beru první, která si na mě ukáže - Tomáš Třeštík, Hledač vltavínů . A opět, žádná hlava, žádný rozum, jen stavidla povolená intuici: A slovo neřekl Vešel, neboť mělas otevřeno a nebylo zbytí a nebylo té masti pouze malomocným. Nechce s...
