Z cesty: Po roce na svých nej... místech
Po 54 týdnech roku, který na rozdíl od toho preclíkovského nemohu při nejlepší vůli nazvat emfatičtěji než poučným, jsem se dnes dostala do míst, která jsem přijala za svá . Na Šarovy na Křížovou cestu a na Salaš ke Kapli I. Konečně totiž trošku zamrzlo a já mohla vyplnit své kamarádské právo donést ke Kapli I svíčku, kterou na mezivánoční slet ježbabek přinesla má milá Vti. Kdybychom se tam vydaly přímo v ten sletový den, jak jsme původně chtěly, vrátilo by se domů 5-7 blátvých koulí v rozpětí 8 až (už se neříká) let. Ale dnes bylo jasné, že je ten pravý den už od brzkého rána. Lehký poprašek sněhu, slunkem se občas protrhávající obloha, teplota okolo nuly. Abych to zvládla v mezičase mezi obědem a tmou, musela jsem se nechat přiblížit jediným autobusem, který tím směrem z M. směřuje. Na točně nahoře nad Prohledem se mnou z autobusu vystoupil mladík v zelené bundě a zamířil na hřebenovku stejně jako já. Ale byl příliš mladý na to, aby se nevyděsil, co po něm ta stará bréca chce, tak V...